Právě jsem absolvovala letní detox. Říkal mi to manžel a sama už jsem měla takový nepěkný pocit, že sledování seriálů, filmů a YouTube se u mě trochu vymyká normálu. I když jsem muže i samu sebe přesvědčovala, že je to v pohodě, že u toho zvládnu všechnu práci co mám, že je to jenom kulisa, sama jsem si musela přiznat, že to tak není. Byla tu tedy tahle výzva: dva měsíce bez YouTube, seriálů, Behance, Pinterestu, Webtoon Line (kdo tyhle weby zná, uzná, že dá soustu práce je všechno obsáhnout), Facebook jen jednou denně. Výzvu jsem dodržela a v září vyhodnotila takto: získala jsem neuvěřitelné množství času, tvořivost naskočila, soustředění akcelerovalo, život byl zkrátka krásnější.

První, co jsem jsem po těch dvou měsících shlédla byl seriál Stranger Things. Jedna z nejlepších věcí, co jsem kdy v životě viděla. Miluju seriály a tohle je špička! Dva týdny jsem tím žila. Svět se změnil. Všechno bylo jinak. 

Hrála jsem si se svými dvěma malými dětmi, ale myšlenkami jsem byla u El a jejích přátel, u Willa, ztraceného ve světě stínů. Ale počkat, počkat! Něco je tu špatně, ne? Chyba! Error! Můj malý syn a mrňavá dcera jsou přece tiskíckrát zajímavější, než nějaký tajemný příběh, byť by měl sebelepší obraz a zvuk. Oni jsou skuteční. Bůh jim vdechl duši, je v nich schován tisíc a jeden příběh, které ještě nebyly odžity. A já mám šanci ty příběhy zakoušet s nimi. Tohle je děsně napínavý seriál a nemá jen osm dílů. Má jich každý den dvacet čtyři a pak dalších dvacet čtyři a pořád dál.

Od dětství koukám na filmy a seriály, čtu knihy, komiksy. Miluju příběhy. Ale ten nejzajímavější příběh přece jenom žiju já. Je třeba provést radikální řez. 

Tady je ta výzva: až do Vánoc žádné seriály, žádný YouTube, žádný film. Budu se soustředit na vztah s Bohem a svou rodinou, budu pracovat, budu přemýšlet nad duchovními tématy, YouTube použiju ke studium křesťanství. Každou neděli o tom napíšu článek. Když jsem dala dvouměsíční detox, zvládnu i tuhle výzvu. 24. prosince se pro nás znovu narodí Kristus. Přinese světlo i do našeho chlíva a tehdy vyhodnotím stav věcí. 

Kdo z vás miluje seriály jako já, pochopí, že to bude cesta strastiplná. Že se ve mě všechno bude kroutit, svíjet a úpět. Ale musím to přemoct. Po posledních dvou týdnech cítím, že na tom stojí vztah s mými dětmi, s mým mužem, s Bohem. Držte mi palce.

A na konec otázka pro vás: udělali jste někdy v životě nějaký radikální řez? Jak to dopadlo? Zvítězili jste? Zlepšilo to váš život?